Ročenka 1999 - 2000

Ledy Rakousko

LEDY Rakousko, Bad Gastein, 19. a 20.2.2000

představte si skalní amfiteátr s třistametrovými stěnami, na kterých jsou naprosto kolmý ledy a je jich tam, na rozdíl od Labáku, plno vedle sebe. Není proto divu, že nás chytil lezeckej amok hned jak jsme vystoupili z Transita a to i přesto, že jsme vyjížděli v sobotu ve tři ráno. Hnali jsme se pod ledy až jsme z toho zabloudili a po půlhodinovém bloudění v lese z něj vylezli 100m od parkoviště. Ale to nás nemohlo vůbec odradit, jen jsme zahodili zbytečné lyže. Nástupy z kopce většinou nevedou a tak jsme pokračovali lesem hore po kolena ve sněhu, kterého bylo nejvíce v závěrečném žlebu, kterým jsme se plížili pod největší ledy Mordor a Supervisor. Po bližší prohlídce jsme uznali, že na rozlezení dáme něco lehčího a vyhlídli jsme si o něco kratší ledy nalevo. Toto rozhodnuti se záhy ukázalo jako velmi moudré, protože po čtvrthodině spadnul ze svahu nad Mordorem pořádnej rychlík, kterej bez zastávky pokračoval žlabem, kde jsme se před chvílí trápili. Některé slabší povahy tato běžná příhoda pořádně vystrašila a zanechala na nich následky ještě další den v podobě modravého zabarvení kůže a smrtelného třasu. Další následky zanechala špatná volba rozlézacího ledu dvojicí Miláno-Vítek, z důvodu lenosti a odmítnutí dalšího sestupu a výstupu ve sněhu. Tentokrát se jednalo o dva záseky cepínem v oblasti obličeje nejmenovaného jedince, kterýžto druhý den nejevil navíc žádné známky života. Nicméně pětkový led, který tato dvojice vylezla vypadal i ze zdola kvalitně a není proto divu, že se z něj ozývali výkřiky seru na lezení prodám zbraně atd. Se setměním i tyto poslední příznaky lezoucích nadšenců zmizeli a nám z Matěm nezbylo nic jiného než jim u baťohu zanechat čelovku a pomalu sestupovat k Transitu, od kterého jsme neměli klíče. Po dvohodinové beznaději se naši zachránci objevili, takže jsme z jejich řad mohli na noc vylosovat jednoho dobrovolníka, který spal venku a my zbylí tři si užívali komfortu prostorného automobilu, konzumovali polévky Yum Yum a hodnotili kvality slečen v časopise s pochybným obsahem. Jelikož celou noc sněžilo, bylo by velmi nerozumné snažit se nastoupit do některého z rychlíků, které byli všude k dispozici, takže jsme zvolili první délku ledu poblíž auta, kde se mi ovsem podařilo ohrozit dosavadní letošní letecký rekord Pavla z Labáku. Což o to, to by bylo v pořádku a svědčí to o mém soutěžním duchu, horši bylo, že jsem zaútočil také na jeho bonusové body za zranění a v průběhu vyhlídkového letu jsem zachytil cepínem, za co to nevím, a provedl tak důkladný strečink levé ruky. Tím pádem jsem si ten den už nezalezl a Vítek to radostí bez sebe tahal znovu. No určitě tam ještě pojedem, už se těším.

Míra

Další: Poslední slanění
Předchozí: Rokytnice očima účastníka
Obsah