Ročenka 1999 - 2000

Kočička na boulderovce

Jak jsme jsme uklízeli bouldrovku aneb vyhánění kočičky

Včera nám Tomáš řekl, že se někdo vych na bouldrovce a kdo prý tam byl naposled?!

Druhý den jsme se sešly plny nadšení na bouldrování, avšak smrad nedovolil, byl cítit již na chodbě. Pomalu jsme otevřely dveře zděšení, hrůza, děs. To by snad neudělal ani nikdo z nás!

Mokrá kola na matracích, zpola zaschlé žlutohnědé loužičky na linoleu a v rohu malé překvapení velká hovínka na hromádce zvlhlého písečku. Nezbylo nic jiného než natáhnout rukavice a s chutí DOTOHO. Za chvíli jsme nevěděly, jestli se dusíme smradem nebo savem (Štika asi nejvíce). Nabírání písečku na lopatičku stálo Pidlu málem celý oběd.

Šok, najedou zpoza bouldrovky vyskočila kočička, mírně vypelichaná, hrozně vyděšená a lehce zmatená, prostě domácí mazlíček. Se sebevražednými sklony se pokoušela utéct, ale dost bezúspěšně. Nejdřív vehementně skákala do zavřeného okna, pak lezla ke stropu po hladké zdi a padala zpět po hlavě do opřeného kola. Radši jsme utekly na chodbu. Zdenka utíkala s holými lýtky nejrychleji, avšak kočička jí byla furt v patách. Nakonec ale lýtka zachráněna a kočička nezvěstná.

P.S. Boulrovku jsme nakonec úspěšně zachránily (až na matrace).

Darem přijmeme matrace nepochcané, měkké, čisté, vhodné na válení a pády z výšky. Nabízíme slušné jednání a solidní přístup.(Kočička již bydlí jinde).

Zdeňka 0602 12 28 12, Pidla 8558479, Štika 6890016

Další: Kaitersberg
Předchozí: Mlynárik
Obsah