Ročenka 1998

Tak je zase jeden rok za námi, dalo by se říct nic mimořádného - pár autohavárií, některé účesy hýří novými barvami, nějaká ta povinná mononukleóza, natržené šlachy, nové členky, díky nimž oddíl začíná fungovat jako kvalitní seznamovací kancelář.
Myslím si, že všichni mohou být s uplynulým rokem spokojeni. Ale abychom byli takto spokojeni i příští rok je třeba se neustále snažit pro oddíl něco sami udělat, zařídit a ne jen čekat až to udělají ostatní. Jen tak totiž můžeme zlepšovat nejen své lezecké niveau, ale také radost ze společných zážitků a být skvělou partou. Jak říkal Hermann Buhl: "Musí to být kamarádi co společně jdou na vrchol, protože kamarádství je mnohem důležitější než vrchol - jen tehdy je krásně na horách".

Míra