Ročenka 1997

Kapucínský sudík

A tak konečně nastal ten dlouho očekávaný a připravovaný den. Vzali jsme Jaromíří auto a spolu s Jaromírem jsme vyrazili směrem na Kapucínské skály. Dojeli jsme tam v pátek odpoledne, vynesli si věci nahoru k ohništi, připravili trochu dřeva a šli se podívat na skály. Je to spíše boulderová oblast na velice hrubozné žule, vcelku zajímavé lezení. Poté co padla tma jsme vylezli na Kapucína a očekávali příjezd dalšího auta. Po půl hodině nás to přestalo bavit a tak jsme sešli dolů ke stánku s občerstvením. Dali jsme si dva čaje, klobásku a sledovali film v televizi. Za chvíli zastavila venku na parkovišti čákisova služební Felda i s nákladem - Michal, Martina, Čákis, Veronika. Občerstvili se a společně jsme vyrazili nahoru. Při ohníčku jsme se všichni znovu najedli, popovídali si a šli spát. Ráno dorazila další šestičlenná část naší výpravy a to: Milan -šikovný řidič, Ruda -jeho spolulezec, Míra - nebojácný předseda, David a Luboš - noví členové a Sudík - kamarád na večer. Později ještě dorazil Macín ve svém Porsche 911 cabriolet. Asi po hodině se někteří vydali na dřevo, pro jablka, pro vodu či pro plech na čapáty. Pak se také trochu lezlo. A už tu byla ta dlouho očekávaná chvíle když byl náš večerní kamarád zbaven panenství a naražen - přátelé byla to opravdu zvláštní chvíle. A poté se začalo slavit - pít pivo, péct buřty, jablka a jako vrchol čapáty. Dále se pak lezlo na stromy a někteří z nás si odřeli lokty od toho jak strašně moc se snažili porazit celý oddíl v páce. Prostě a zkrátka začala akce. A v tu chvíli dorazila poslední část naší výpravy - Petr, Pavel, Jana a ještě jedna slečna jejíž jméno si bohužel nepamatuji. Hned si vzali půllitry a přidali se k nám. Míra tvrdil, že si dá jen dvě piva, ale ožral se jako první a od toho ty odřené lokty. Další průběh večera byl takový normální až na jednu příhodu a to když jsme s Mírou lehce přiopili Veroniku. Doufám, že na nás kvůli tomu nezanevřela a bude s námi jezdit na další akce. Tímto bych jí rád oficiálně pozval na další ročník této akce. V průběhu večera vzniklo pár zajímavých fotek, které stojí za vidění. Ráno se ještě trochu lezlo, ale pak už se začali lidé rozjíždět k domovu. Byl to velice vydařený víkend a věřím že se stane každoročně vyhledávanou akcí.

Ahoj Kuba

Další: Orientační běh
Předchozí: Současně probíhající monology dvou nadašených alpinistů
Obsah