Informace
Kde nás najdete

Zájemci o členství

Co bylo
Co bude (možná)

Galerie
Soutěž o letce roku

Odkazy
webmaster


Ročenka 2003

Wellhost (CZ)

Eiger, Matterhorn, Mont Blanc, Vlhošť. Jména, při kterých se některým lidem potí ruce a možná i prdel. Mělo se jet do Arca. Pche! Takovejch borků a nejtů. A to pitomý teplo, když na Vlhošti mrzne. Sedíme ve dvou u ohníčku a nad vařičem mícháme další várku lahodného vinného nápoje. To co byla večer zábava, ráno je téměř nutnost. Mrzne až praští a ze spacáku nás dokáže vyhnat jen čerstvý groček, jež do nás spadne jak do maminky. Jirka posílen bramborovým destilátem hodí bobík a cestou nazpět vyhlídne cestu. Osolená hrana za 6 se dvěma kruhy. Obouvá lezky a chytá se na ledově studený povrch. Baleťáckým pohybem sahne do jamky, která nebere. Převáží váhu a nabírá spárku, která nebere. Udělá krok zpět a jeho modré prsty uchopí opět jamku, která nebere. Kruh se směje dva metry nad jeho hlavou. Poslední pokus. Bere jamku, která nebere, a zvedá se do spárky (která nebere). Oči na stopkách fixují kruh a snaží se ho přiblížit.Nepodařilo se a tak pro tentokrát nebude tento boulder problém nést jeho jméno. Tady nám pšenka nepokvete. Balíme krámy a plahočíme se pošmournými skalami dál. Teorie lezitelnosti padají cestu od cesty jako švestky.

"To by šlo!" nebo "to je pěkný, spára, smyce a šup". Jde o to, jestli to šup by bylo nahoru nebo dolu na zem. No jo, ale ten bramborový nápoj. Když jsme dorazili pod zadní masiv sluneční stěny, jako zázrakem nám opravdu první paprsek olízl tvář. A hned nato další. Než se to úplně trhlo, Jiřina už valil v 7b ke kruhu. Vypadalo to v jeho podání jako procházka. Kdyby nebyla taková kosa a cítil jsem konečky prstů užil bych si to asi víc. Hned vedle byla cesta taky se dvěma kruhy a tak jsem neváhal. Cestu k prvnímu jsem znal, osoleno, druhý, osoleno, tráva, slaňák. UFF. Byla to sice jen varianta, ale psaná za 7 a lezená tak 6ka?. Ještě po jedný pěkný cestě jsme se šoupli nazpět. Vybral jsem si šestku s jedním. Nástup v poho a pak, ..., raso.

Dal jsem smyčku a chvílema se viděl Jiřinovi v náručí. Poslední pokus. Nastoupat pěkně nohama, chytit solivou bouli, noha solivě na tření,druhá ruka solivý nemadlo. fuj a rychle zpátky. PYTEL! Mistr obouvá Devily a u smyce se ďábelsky usmívá. Nó!? Jako domácí na druhý pokus přesolí tenhle hnůj doběhne ke kruhu a s vypětím všech pšouků dává ten humus. Jsem rád na druhým a po přelezení tý hlavy na mě Jiřina."Ty vole, sedma "To si zase nechám příště něco nakukat, vy!?

Ozve se hejkal z telefonu a volá Míra. Že už jsou s Hančí na Ráji. Vletíme do auta a za chvíli se již vítáme s našimi. Prozkoumat nové údolí se nepodařilo a tak již hýříme oplzlostmi nad pěnivou Plzničkou. Hance se to moc neee. Tak za chvíli osiříme a když je takovej luft, napijem se!

7 není špatný číslo,ne? Venku drobně prší a my se musíme dopravit autem kouda k bivaku. Hrajeme několikrát žumpu než sbalí můj papír Jirkův kamen a už končí krásnej lezeckej den v naších spacácích. Jaký bude zítra? Nevíme, ale určitě moc příjemný, když máme takový kamarády, ne?

Luboš+Jirka=?

mlsný kocouři,

Luboš

Další: Bärensteig
Předchozí: Mini Very Speed Expedition Peru 2003
Obsah