Ročenka 2003

Milenci

Kolikpak havěti může žít v takové zelenkavé smyčce a komu vlastně poslouží na tak nepřístupném místě? Tenhle tmavý vlhký komín může být přeci maximálně úkrytem pro pár desítek pavouků. A ona se tu důstojně houpe ve slabém vánku až do chvíle, kdy ticho a krásu nedostupného místa poruší lezec. Není to vždy pavoučí lehkost, když jí míjí a kdyby písek mohl vyprávět. on (naštěstí) mlčí a tak jí většina pěkně podojí a nastoupá tím cenné metry. Vždyť sluníčko už nahoře v průzoru olizuje oblé hrany. Náš průvodce, bez jehož morálu bychom se doteď brouzdali pískem pod věží, zmizel temnou šachtou a my osiřeli v zelených promočených (pomočených) hodinách. Osolený komínek vlevo, tři lehoulince převislá bříška vpravo a kruh v nedohlednu-to jsou naše vyhlídky. Bylo by trapný to vzdát, to umí každej pytlík! Prostorem mezi věžemi se rozléhají nadávky, prdění, hekání, šoupání všeho o všechno (hlavně zvýšit tření na MAX), zatímco paprsky slunce spíše lákají k vodě. Štand! Stojím vedle "hrdiny" a skláním mu pocty. Oknem lezu na dvůr jako ke slepicím a kochám se pohledy z rozlehlého balkónu na věže kolem. Jako každý dům i tento má víc oken. To nade mnou je asi záchodové a tak nechávám svršky na věšáku a na několikátý pokus se protahuji nalokat čerstvého vzduchu.

U kruhu je jako u maminky. Až do chvíle, kdy nad ním vibruje v osolené spáře 90ti kilový kanec. No pěkný to bylo. UFFF a za odměnu jsme si mohli z knížky přečíst pohádku o Milencích, když doteď jsme měli pouze samé milenky.

Šuk a Hek

bylo, nebylo, utrousil by Lidový vypravěč

Luboš

Další: Sardena 2003 (aneb paka na výletě)
Předchozí: Bärensteig
Obsah