|
Ročenka 2003BärensteigCESTA:ANI NEVÍM JAK SE JMENOVALA-JE TO JEDNO SESTUP:BÄRENSTEIG- pro opravdové medvědy TOTAL TIME :8.30-6.30 SCORE:NEROZHODNĚ 300 metrů, pěkná šluchta. Když jsme se brodili pod nástup snížek se třpytil jako pozlátko. Místo oběda ledová sprška-čert to vem. Hlavně nespadnout! S časem se závodit nedá. A kdyby přeci, tak jsme asi prohráli. Dívám se na Viktorovi ruce a přijde mi jako kouzelník mávající kolem sebe čarovnými hůlkami. Mlátí do toho i na plocho a je to už stejně jedno, protože obzor pomalu mění barvičky a růžová již dnes hraje svůj poslední sonet. V betonový pozici po pás ve sněhu táhnu lanem Vikiho a dívám se na hvězdy. Blýskají se mi nad hlavou jako perličky a při spatření jedné letící si přeju jediné. Být dole! Viki. Dutá rána a ustlal si vedle mě. Je jasný, že za světla už dole nebudem. Vynatek z komunikace osudne noci jak zaznamenal Mírův displej: 18:41 Jsme zatim ok akorad jsem strasne unavenej a dehydrovanej. Tak za 3 hodiny budeme u auta. Viki 3:44 Ted jsme prave doslanovali a blizime se k batohum. Takze za 2 hodiny mozna. Pripravte kybl horkeho caje. 8 hodin sestup Bärensteigem. Je to málo nebo hodně? Nevím. Rozhodně už asi nikdy Viki nevyrazí na tůru bez čelovky, neboť věřte, nevěřte, bez ní si pomalu nikdo nedá ani osmu do karáble. Natož aby čučel pod sebe, kam že to vlastně jede. No chvílema bych jí raději taky neměl, protože k ránu už jsme měli takový stíhy, že jsme slyšeli mručet meďochy a já kuželem pátral v temnu pode mnou, jestli na plošince kam zrovna dojedu, nějaký nečeká. Nečekal a my v "pohůdce" dorazili k autu. Kluci zrovna vstávali-bylo taky na čase. Do kopců se již dávno opíraly vlažné paprsky.Pro ně začínal krásný slunečný den. Pro nás ale skončil ÚČASTNÍCI:KUBA,MÍRA,VIKI,LUBOŠ LEDY V ODLEHLÉM ÚDOLÍ KÖTSCHANTAL
VYSVĚTLIVKY: Luboš
Další: Milenci |
||||