Ročenka 2002

Kerosin Trip 2002

Myšlenka jet do Asie se zrodila před třemi lety,když jsme s Hanzem seděli po zdařilém traverzu Blancu,opilí nejen úspěchem,nad velkým školním atlasem v hospodě.Prst jezdil po mapě jako had, aby spočinul na pákistánském Karákorámu.Nepál se nám zdál moc komerční...Nakonec se všechno zamíchalo jinak.24.září 2002 jsme se v bangladéšském stroji vznesli z Frankfurtu směr východ,na ublemcané sedačce vedle mne se místo Hanze zubil Čákys a na letenkách byla napsána cílová stanice Káthmandů.(tak mě napadá jestli je kalašnikov komerční?)

První věc,co jsem v Nepálu koupil,byl deník.A tady je takový malý výtažek z našich zápisků :

Už na sraz přijel Luděk asi o 45 minut později a trochu nás vyplašil.Dále cesta pokračovala asi s 1,5 hodinovým zpožděním.Po přistání v bangladéšské Dhace zažíváme první kulturní šok.Takový humus už jsem dlouho nezažil!Luboš se směje každýmu zvláštnímu týpkovi a já čekám, kdy dostaneme přes držku.Po proceduře se zaplacením víz v Káthmandů čekáme asi 2,5 hodiny na bágly a já málem dostávám infarkt.Nejvíc jsme ale vykuleni po výstupu z letištní haly.3-tí svět je docela síla.Potom se nálada zlepšuje poměrně pěkným ubytováním.Po setkání s naším nepálským kontaktem Nawangem počítáme každý dolar(k permitu za kopec přibyla ještě 300dolarů záloha na odpadky)a hodnotíme naše možnosti.Vypadá to na partyzánskou akci....

...Ráno vstáváme ve 4.30 a možná odletíme do Lukly.Letenky již máme v batůžku, ale to tu nic neznamená.Nakonec se povedlo.Cesta ,,nahoru,, je jako tatranská magistrála a i z nosičů stéká pot.Při odpočinku se ptáme jednoho Nepálce,jestli jsou v údolí nějaký problémy s maoistama.,,Maybe,,říká a Čákys na to, jestli nás tu můžou zastřelit a on se usmívá a říká ,,yes, maybe yes...,,

...suneme se s dvacetikolovými batohy pět dní nahoru ...

...Dneska jsme vyráželi ve 3.30 abychom stihli Everest bez mraků.Výšlap na Kala Pattar se nezdál,ale byl chvílema na poblití.To by člověk neřekl,jak těch pár metrů dokáže zatopit.Cestou zpátky se Čákysovi narušilo komunikační centrum a nebyl schopen moc se vyjadřovat.Já měl pocit,že jsme na konci světa.Vlevo Pumori, vpravo hradba Nupce a Everestu.Celé údolí orámované šestitisícovkami a my brouzdali vyschlým ledovcovým jezerem plným písku.Do našeho tichého přemítání jen občas zapraskal ledovec Khumbu a všude kolem byl horský ráj Himalaya.Nádhera!

...další dva dny pochodu.Do Tibetu bys sice kamenem nedohodil,ale už jsme opravdu blízko...

...ještě bychom se rádi pozastavili nad vtipnou příhodou,která se stala v Dingboche.Snídáme si v lodgii, když okénkem zahlédneme štrádující postavu.Oblečen v šusťácích z poloviny 80-tých let potom vchází do místnosti šedovlasý kostnatý děda s čepičkou Rossija.Objednal si rusky horkou vodu.Zalil si svoje kafe do něhož střelil ještě decáka ze svý plácačky a rozpovídal se na celou hospodu.IDÚ DO BEJSKEMPA NUPCE-TAM MOJ DRUG BABANOV.ZNÁJETĚ BABANOV,NĚT!...ne neznáme...ČTO!?BABANOV ZNÁJET CELYJ VESMIR!VY NĚT?NU ČTO,PRICHADÍTĚ DO BEJSKEMPA NUPCE JAKO GOSTÍ.DASVIDÁNJA DRUZJÁ.

..Nabralo to slušný obrátky.Vystoupali jsme za jeden den do B.C. Island Peaku a zítra jdeme do toho.Přijde mi to fakt hustý, že jsme postavili stan hned vedle šerpíků(jediných, co tu jsou).Uvidíme,kam s drzostí dojdeme.Doufám, že ne do ....basy!

...5.10.2002 IMJA TSE 6189mnm-vrcholový den s časným vstáváním(1.50)a nádhernou tůrou.Jako partyzáni jsme se za 11 hodinek nikým nezpozorováni a bez permitu podívali nahoru.Určitě bychom si to užili více,kdyby nám bylo líp.Posledních 150 metrů jsme lezli snad 2 hodiny.Ta pitomá výška!Ale byli jsme na celém kopci úplně sami a to bylo vážně super!

...po třech dnech čekání na dobré počasí nám naše plány přechodu sedla Amphu-La zapadaly sněhem.Přejít sedlo do Gokya se nám taky nepodařilo a tak se pomalinku šouráme zpátky dolů do údolí.Na letadlo je to pět dní, na autobus dvanáct.

...tak už svištíme do finále a jdeme si slavnostně pohodově prošlápnout závěrečnou ,,rovinku,,do Lukly.Je načase,protože Čákysovi došel hajzlpapír a buhví kam se utírá.Hory se s námi loučí nádherným slunečním dnem...

...Káthmandů nám teď připadá jako oáza.Popadla nás trochu nakupovací horečka.Takže ty čtyři dny byli na město tak akorát.Víc bychom již neunesli.Ještě na nás místní zkouší nějaké triky,ale my překypujeme tvrdostí.Fakt dobře,že už odjíždíme!Jsme na prodavače drzí, posíláme je do prdele a oni si to mnohdy zaslouží...Na letišti se zase Nepálci předvedli.Ve finále nás kontroloval každej jouda, kterýho jsme potkali a když jsme viděli na letištní ploše válet naše batohy,museli jsme konstatovat,že to jsou fakt pitomci.Každý pasažer musel přijít ke svému batohu a potvrdit zvednutím zavazadla a dáním na kárku, že je to opravdu jeho a že ho bude chtít mít na cílové zastávce.Zbyly tam čtyři batohy.Chvíli čekali, jestli jsou někoho a potom je hodily taky do letadla a troubili jeleni.Doteď o tom přemýšlím,co asi dělal ten človíček,když jeho batohy se octly někde v Evropě.V Bangladéši nás bohužel výlet do města nečekal,ale zato mezipřistání v Dubai ano.Technickou závadu odstraňovali čmoudíci bangladéšský 4,5 hodiny.Cesta byla neskutečně únavná a zdlouhavá.Přelítli jsme arabské pouště,Černé moře a už brzy si podáme s Čákysem ruce a rozloučíme jak jinak než starým známým HELLO MY FRIEND!

...Časté mytí krátí žití.....ale jednou to přijít muselo a já se po měsíci vysprchoval.A sundal ,,TY,, jedny trenýrky...

...Je to již pár dní,co jsme se vrátili.I po měsíci si fakt užívám bohatství,který tu máme.Dojímá mě pohled na úrodný pole,asfaltový chodníky,teplo v bytě,horkou vodu,nádherný holky(ty mě ale dostávaly vždycky)....Oproti tomu závidím Nepálcům flegmoušký přístup ke všemu- kromě peněz a Mao-cetunga.Zítra je přeci taky den...a co můžeš,klidně odlož na zítra,protože to třeba bude levnější!Možná!?

Čákis a Luboš

Další: Jarní Ostrov
Předchozí: Velikonoční Tisá
Obsah