Ročenka 2002

Finále

Začala jsem psát článek o naší super dovče ve Finále a popsala jsem toho děsně moc a pak si vlastně uvědomila, že nejvýstižněji i když poněkud hrubším slovníkem jsem celou akci popsala Janině, která je toho času v Haidelbergu v nějaké laborce. Útlocitným se omlouvám, ale i tak tenhle mejl již prošel lehkou výrazovou korekturou:

From: Zdenka Lazarova
Sent: 14. října 2002 10:37
To: Jana Prejdova (E-mail)
Subject: Ahojky

Ahoj Janino,

tak jak se tam zrovna mas? Super nebo uplne na hovno:-))) tohle je jen prepsani predchozi smsky od Janiny!

Ja se mam desne unavene. To Finale bylo naproste FIASKO!!!!! 10 tis v háji kvuli 2 lezeckym dnum a 2 vykoupanim v mori. Po ceste tam asi 3 km pred kempem se mi podelalo auto. Prdlo cosi u praveho zadniho kola, tudiz tlumic i pruziny v pytli. Takze velka akce pres ABA system, kde v sev. Italii u Finale najdeme autorizovany servis Skoda. Nedalo se tim temer jet. To auto sedlo tak o 20 cm dolu. Nastesti nam to Kuba vsechno vytelefonoval a zjistil, takze jsme v nedeli pekne zalezli a v pondeli jsem odjela komplikovanym zpusobem pres predsunuty vuz, ktery vse dopredu vyrizoval, smer servis. 30 km jsem jela hodinu a pul. Tolikrat na me snad jeste nikdy nikdo netroubil - no fakt vtipny. Tam jsme samozrejme dorazili az o sieste, takze jsme cekali do 3 hodin. Z lezeni tedy nic. Prekladatele nam nastesti udelal asi 13-ti lety syn majitelu. Parada, bez jakohokoli potvrzeni jsem jim tam nechala auto a klicky a odjeli jsme zpatky do Finale. Vecer onemocnel Skotik - teploty, srajda, nemohl chudak ani vylezt ze stanu. Dalsi den jsme celkem pekne zalezli - ja dostala taky srajdu. Ve stredu jsem rano vyjela pro auto - 220 eur - dorazili jsme do kempu kolem 11, a to zacinalo pekne prset. Nase silnejsi cast sla lezt do previsu, zbytek jel do mesta. Zavreno - siesta. Pak uz neprselo - chcalo!!! Nabrat sily do pizzerky - nevarili- a hura sbalit vsechny ty mokry veci, stany, plachty; a pokusit se to nacpat do auta a smer Praha pres noc.Po ceste jsem si jeste dvakrat zastavila na zvraceni a ranni prujmik a aby toho nebylo malo - zadluzena, na koho jsem se podivala - jsem si rano v Cechach na benzince chtela konecne jako clovek koupit caj a snidani a nefungoval terminal na karty. Jak nevyspalej poblijon posrajon jsem tam stala asi 15 minut pred kasou, koukala jsem, jak mi stydne caj a hypnotyzovala na dalku Luboska, aby tu ranni toaletu sakra urychlil. Kreditku mel totiz jenom on. Do Prahy jsme dorazili ve ctvrtek kolem 9. rano. Musim rict, ze jsem se odjela v patek lecit k bab a ded na chatu. Tam mi babicka nasadila sve prasky na vredy - bylo to fakt peklo - a vcera se to konecne nejak zlepsilo. Vecer jsem si pak sla uklidnit nervy na koncert Zuzany Navarrove a KOA. Byli jsme aj s Misou, Luboskem, Stikou, Bobrikem, Pidlou a Petrem. Fakt paradicka.

Mej se super a o normalenim zivote napisu neco pozdejc, nejak jsem se vycerpala.

Zdenka

Ve Finále jsme byli ve složení: Míša, Lubošek, Aleš a já, druhé auto: Skotík, Danča, Bobřík a Štika. Lezli jsme v Monte Cuccu, spali jsme v kempíku, koček bylo letos míň a bylo tam hodně lidí a bylo to tam hodně oklouzané. Už se těším zase za rok.

Další: Kola na Karlštejn
Předchozí: Měsíc na Blanku
Obsah