Informace
Kde nás najdete

Zájemci o členství

Co bylo
Co bude (možná)

Galerie
Soutěž o letce roku

Odkazy
webmaster


Ročenka 2001

Grandes Jorasses

Vtipně nacpaná Kubova Felda se poslední březnový den prořítila nástrahami noci a kulhavkového šílení, aby kolem deváté hodiny ranní zastavila na chamonixském parkovišti. Po dlouhých týdnech hnusného počasí není nad zasněženými vrcholky ani mrak. Zázrak!? Situace se kupodivu nemění ani po příjezdu zubačky na Montevers a následující tři dny. Aby vše nebylo tak růžové, zjišťujeme po celodenním brodění sněhu, že "naše" chata Lechaux bude tuto noc velmi přelidněna. Usnout se dá i mezi tlupou zakuklených homodějů...

Ráno počkáme až odejdou všichni francouzští a němečtí borci plnit svoje sny do všudepřítomných stěn a sněhových plání, abychom obtěžkáni kily titanu vyrazili očíhnout okolí. Kromě rozpáraných kalhot od maček a zjištění, že všechny kopce kolem jsou svinsky odlehlé a těžké, neměl den chybu.

Konečně pondělí! Již dvě hodiny valíme pod oblohou posetou hvězdami a snažíme se hypnotizovat sluníčko, ať nám ještě chvíli dopřeje chůzi po trochu ztuhlém sněhu. Na protějším svahu rozeznáváme naše kluky, kteří se v mlžném oparu nadcházejícího rána brodí k poněkud smělejšímu cíli. Nehostinná, ale krásná severní stěna Grandes Jorasses určitě stojí za pár hodin (spíše dnů) adrenalinového nářezu. Při pohledu na ledové esíčko mající 1000m délky a jméno Rubáš mě napadá stále to samé: ,,Ať se jim nic nestane". Když kolem osmé vidím vracet se kluky přes odtrhovku, uklidňuji se a začínám myslet jen na náš cíl Mount Mallet 3989m.n.m. Zaberu v těžkém sněhu a kolem páté stavíme úplně hotoví 50 metrů pod bivakem stan.

Samotný výstup na Mallet je krásná zimní III AD+ cesta s druhou částí výstupu po hřebeni a s tím spojenými úžasnými výhledy na rozeklané ledovce pod téměř kolmou západní stěnou. Jako vždy jsme byli pomalí, takže při sestupu jsem na Jirku neustále pokřikoval ať se s tím tak nese... Mezi cáry mraků se občas pod námi na dvousetmetrovém 55´ svahu objevil serak, jímž končil náš ledovatý žleb. Naštěstí za hrdlem seraku se objevil už jen o něco mírnější sněhový sráz. Traverzem ve sněhu jsme probrodili až k našemu sněhovému mostu přes trhlinu. Pod tímto posledním zapeklitým místem dnešního dne se zubil Kuba s Bobrem, kteří se rozhodli po neúspěchu na Rubáši vylézt alespoň tuto horu. Rozběhl jsem se a s batohem na zádech se snažil předvést našim instruktorům ukázkový přeskok. Místo toho jsem byl při dopadu na spodní hranu trhliny vymrstěn jirkovým jištěním do několika efektních kotoulů.Toto ukázkové cirkusové překonání trhliny dokonal Skotík za bouřlivého smíchu našich diváků pomalým přejezdem mostku po zádech. Již ráno si kupodivu u našeho stanu dali Bobříci po děsivé noci v zahrabu vlažný čaj a vydali se zpátky dolů na chatu. Počasí se silně zhoršilo. Když jsme se i my mezi padajícími vločkami produpali na Lechaux, čekali nás čtyři prázdné spacáky brněnských kolegů, kteří se ještě nevrátili ze včerejší tůry. Obavy o jejich osud jsme zahnali horou zkonzumovaných potravin, navařených litrů vody a plánováním sestupu. Naše bouda začala zapadat pod přívaly čerstvě napadaného sněhu a po setmění jsme jim již nedávali moc šancí. Před půlnocí jsem otevřel oči a nad mým spacákem stálo něco mezi Yettim, kupou sněhu a zombiem. Kdyby kluci nezačali překotně vařit a mluvit o svojí neskutečné klice, asi bych opět tiše usnul a myslel si, že jsem opravdu viděl sněžného muže. To, že vše není úplně v pořádku jsme začali tušit ve čtvrtek ráno, kdy se rozezvučela vysílačka a nad boudou kroužil vrtulník. Ani naše neustálé vybíhání do zvířeného sněhu před chatou neodradilo záchranáře, aby se spustil na plochu před doupětem Lechaux. Sympatický Frantík potvrdil obavy o nezvěstném Beďarovi & Friend a potvrdil večerní změnu počasí. Po rychlé evakuaci nás čekala cesta přes ledovec plná nebetyčných otázek. O ztracených Češích věděli celé hory a každý si myslel,že my jsme ti ztracení.

Dnes v teple domova u hrnku čaje mě opět napadá, proč na každé akci se v naší bezprostřední blízkosti stane nějaké neštěstí. Asi to bude tím, že těch nezodpovědných a smolařů je docela hodně...

Luboš

Další: Jarní Ostrov
Předchozí: Monzino tour v ruském stylu
Obsah